Přeji vám krásný a snad i klidný večer,
poslední článek jsem napsala někdy před 14 dny. Za tu dobu, co jsem se neozvala se toho dost stalo. Bohužel dost špatných věcí u kterých bych byla radši, kdyby se nikdy nestaly - ale to by nebyl život, aby nám nepřichystal nějaké rány do života, díky kterým jsme pak silnější. Ani vlastně nevím, kde začít ? Možná tím, že jsem na začátku září psala didaktický test z češtiny. Řeknu vám, že větší nervy jsem snad nikdy neměla. Mě bylo tak špatně - nedokázala jsem nic pořádně jíst, nemohla jsem ani spát a už jsem se nemohla ani soustředit na učení. Prostě jsem nemohla kloudně fungovat, jak jsem byla nervózní - pro ty z vás, co to o mně nevíte, tak jsem velice stresový a nervový člověk, který se nervuje kvůli každé prkotině. A věřte mi, že tyhle vlastnosti na sobě opravdu nesnáším.
PS: Fotky jsou takový mix všeho. :)
Tenhle dort jsem dostala opožděně k narozeninám a abych se rozptýlila před češtinou.
Abych to zkrátila, tak ke konci testu mi i docházel čas, takže jsem musela něco zakroužkovat, takže moje pocity po testu ? Šílené, špatné a pocit, že to dobře dopadne ? Tak ten u mě nenastal. Výsledky jsem věděla až za týden. To čekání než půjdete psát test a čekání než přijdou výsledky bylo to nejdelší čekání na jednou vám přijde, že se čas zastavil a posouvá se jen lehce dopředu. Bylo to jasné. Neudělala jsem to. Ptáte se o kolik ? Pamatujete si, jak jsem vám psala, že jsem to neudělala na jaře o 4 body, tak můj zlý sen se vyplnil i na druhý pokus. Ptáte se jestli je to vtip ? Ne, není to vtip je to jen krutá realita.
Samozřejmě jsem to obrečela. Byla jsem z toho dost špatná, ale snažila jsem se myslet pozitivně, i když v tu chvíle to prostě nešlo. Občas si říkám proč se to stalo zrovna mě, ale jak se říká "Všechno zlé je k něčemu dobré" - tak já chci jen vědět k čemu tohle bylo dobré a doufám, že za to jednou budu ráda.
Ještě než jsem věděla výsledky (vrátím se trochu zpět), tak mi přijel brácha z Kanady, kde byl rok, ale zítra opět odjíždí na další rok - tak trochu mu i závidím :D. Víkend jsme strávili na městských slavnostech, kde vystupovali Mandrage a bylo to skvělé ! :) Druhý jsme chtěli jít na posvícení, ale bylo tak šeredně, že jsme to jen prošli a šli zase pryč. Přítel ten den měl hrát fotbal, tak já byla u babičky s dědou, když mi najednou přišla zpráva, jestli bych nemohla přijít na hřiště, že se mu stalo něco s kolenem a má ho nateklé. Tak já uháněla, abych byla co nejdřív u něj. Jeli jsme do nemocnic a tam mu dali ortézu a berle s tím, že nevědí, co s tím má, že musí počkat týden a pak přijít na kontrolu. Přišli jsme a obávali se toho nejhorší. Musí na artroskopii, kde mu zjistí, co s tím má. Je to taková "operace". Takže ten strach je veliký, i když to přece "nic" není.
Mikina z Kanady od bráchy
Teď o víkendu jsme měli oslavu narozenin. Slavili jsme taťkovi a moje, které jsem měla na konci července a ještě jsme s přítelem slavili 5 let. Skvělá oslava a hlavně nádherné vzpomínky a dárky, které jsem dostala, ale hlavně ten pocit trávit s rodinou je k nezaplacení. - Co jsem dostala vám ukážu v nějakém příštím článku.
Ale čím se musím pochlubit je, že jsem dostala 100 růží od přítele. Já tušila, že dostanu růže, ale že jich bude 100 ? Já myslela, že snad zbláznil a brečela jsem, jak malá, když jsem to viděla. To byla opravdu nádherná chvíle, kterou si budu pamatovat navždy a v přítomnosti rodiny. :)
Nejlepší jídlo
Překvapení pro něj. ♥
Dneska jsem se trochu rozepsala, ale abyste věděli, jak se zhruba mám a co se dělo. Snad se časem vše zlepší a bude líp. Jak se říká "Aby mohlo být líp, musí být hůř". Na vaše komentáře odepíšu, ale asi až déle. :)
Mějte se krásně a hlavně, jak se říká, když nejde o život jde o hov.. (sami víte :D)
Fotek uvidíte ještě víc - nebo jste mohli vidět na insta. :)
